LEGISLATIVA K PROBLEMATICE NÁKUPU A PRODEJE OSOBNÍCH OCHRANNÝCH PROSTŘEDKŮ - ZÁKONY, VYHLÁŠKY, NAŘÍZENÍ A NORMY

Legislativa osobních ochranných prostředků

Aktualizováno k 15. září 2026

Právní úprava rozlišuje dvě oblasti:

• požadavky na výrobu, dovoz, distribuci a prodej osobních ochranných prostředků
• povinnosti zaměstnavatele při výběru, poskytování a používání osobních ochranných pracovních prostředků zaměstnanci

Uvádění osobních ochranných prostředků na trh

Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2016/425

Základním právním předpisem je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 o osobních ochranných prostředcích.

Nařízení je přímo použitelné ve všech členských státech Evropské unie. Od 21. dubna 2018 nahradilo směrnici Rady 89/686/EHS.

Nařízení stanoví zejména:

• základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost
• rozdělení osobních ochranných prostředků do kategorií I, II a III podle závažnosti rizika
• postupy posuzování shody
• povinnosti výrobců, zplnomocněných zástupců, dovozců a distributorů
• požadavky na technickou dokumentaci
• požadavky na EU prohlášení o shodě
• pravidla pro označení CE
• požadavky na návody a informace poskytované uživateli
• pravidla pro zapojení oznámených subjektů do posuzování shody

Osobní ochranné prostředky se rozdělují do těchto kategorií:

• Kategorie I zahrnuje pouze minimální rizika uvedená v nařízení. Výrobce může použít vnitřní řízení výroby.
• Kategorie II zahrnuje rizika, která nespadají do kategorií I nebo III. Vyžaduje se EU přezkoušení typu a následná kontrola výroby.
• Kategorie III zahrnuje rizika, která mohou způsobit smrt nebo nevratné poškození zdraví. Vedle EU přezkoušení typu se vyžaduje průběžný dohled oznámeného subjektu nad výrobkem nebo systémem kvality výroby.

Zákon č. 90/2016 Sb.

Na nařízení (EU) 2016/425 navazuje v České republice zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh.

Zákon upravuje zejména:

• působnost českých orgánů státní správy
• dozor nad trhem
• pravomoci orgánů dozoru
• přestupky a sankce
• činnost oznámených subjektů
• požadavky na dokumenty a informace poskytované v českém jazyce

Zákon č. 90/2016 Sb. se používá společně s přímo použitelným nařízením (EU) 2016/425.

Dozor nad trhem

Pravidla dozoru nad výrobky, kontroly hospodářských subjektů a spolupráce dozorových orgánů stanoví také nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy.

Nařízení se vztahuje rovněž na výrobky prodávané prostřednictvím internetu.

Obecná bezpečnost výrobků a prodej na internetu

Od 13. prosince 2024 se používá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 o obecné bezpečnosti výrobků.

U osobních ochranných prostředků se toto nařízení používá podpůrně na ty aspekty a rizika, které nejsou upraveny nařízením (EU) 2016/425 nebo jiným zvláštním unijním předpisem.

Pro nabídku spotřebitelských výrobků na internetu je důležitý zejména článek 19 nařízení (EU) 2023/988. Nabídka výrobku na dálku musí obsahovat příslušné identifikační údaje výrobce, identifikaci výrobku a potřebná varování nebo bezpečnostní informace. Pokud výrobce nemá sídlo v Evropské unii, uvádějí se také údaje odpovědné osoby usazené v EU.

Nařízení je v České republice doplněno zákonem č. 387/2024 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých souvisejících zákonů.

Tento zákon s účinností od 13. prosince 2024 nahradil zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků.

Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků zaměstnancům

Zákoník práce

Základní povinnosti zaměstnavatele stanoví zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zejména § 101 až § 106 a především § 104.

Pokud není možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, musí zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně poskytnout vhodné osobní ochranné pracovní prostředky.

Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nelze nahradit peněžním plněním.

Zaměstnavatel musí zejména:

• vyhledávat a vyhodnocovat rizika
• vybrat ochranné prostředky odpovídající zjištěným rizikům
• poskytovat je zaměstnancům bezplatně
• udržovat je v použitelném stavu
• zajistit jejich čištění, údržbu, opravy a výměnu
• seznámit zaměstnance se správným používáním
• kontrolovat jejich používání

Zaměstnanec je povinen stanovené osobní ochranné pracovní prostředky používat a zacházet s nimi podle pokynů zaměstnavatele.

Nařízení vlády č. 390/2021 Sb.

Podrobné podmínky stanoví nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.

Nařízení je účinné od 1. listopadu 2021 a nahradilo nařízení vlády č. 495/2001 Sb.

Osobní ochranný pracovní prostředek musí:

• odpovídat existujícím rizikům
• poskytovat účinnou ochranu
• nevytvářet další riziko
• odpovídat podmínkám na pracovišti
• respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnance
• být možné přizpůsobit zaměstnanci
• být vzájemně slučitelný s dalšími současně používanými ochrannými prostředky

Přílohy nařízení obsahují:

1. tabulku pro výběr osobních ochranných pracovních prostředků na základě vyhodnocení rizik
2. přehled jednotlivých typů ochranných prostředků
3. příklady činností a odvětví, při kterých může být poskytování OOPP potřebné
4. pravidla pro poskytování mycích a čisticích prostředků

Výběr OOPP nelze provádět pouze podle obecného seznamu povolání. Musí vycházet z konkrétního vyhledání a vyhodnocení rizik na daném pracovišti.

Ochranné nápoje

Nařízení vlády č. 390/2021 Sb. neupravuje poskytování ochranných nápojů. Podmínky jejich poskytování stanoví zejména § 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Další související předpisy

Podle druhu práce a konkrétního rizika se mohou použít také:

• zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
• nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o práci ve výškách a nad volnou hloubkou
• nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
• nařízení vlády č. 591/2006 Sb. o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
• nařízení vlády č. 406/2004 Sb. o bezpečnosti práce v prostředí s nebezpečím výbuchu

Harmonizované technické normy pro OOPP

Technické normy nejsou obecně právními předpisy a jejich použití je zpravidla dobrovolné. Shoda s harmonizovanou normou, jejíž odkaz byl zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, však zakládá předpoklad shody s těmi základními požadavky nařízení (EU) 2016/425, které daná norma pokrývá.

Aktuální základní seznam harmonizovaných norem obsahuje prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2026/1279. Toto rozhodnutí zrušilo a nahradilo dřívější prováděcí rozhodnutí (EU) 2023/941.

Seznam byl následně změněn prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2026/1971 ze dne 3. září 2026.

Mezi často používané harmonizované normy patří:

Seznam není vyčerpávající. Pro konkrétní výrobek je nutné vycházet z rizik, proti kterým má chránit, z jeho určeného použití a z aktuálního seznamu harmonizovaných norem zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie. Samotné vydání nové technické normy ještě neznamená, že jde o harmonizovanou normu zakládající předpoklad shody.

Základní požadavky na OOPP prodávané v České republice

Osobní ochranný prostředek dodávaný na český trh musí podle své kategorie a určeného použití splňovat zejména tyto požadavky:

• musí být řádně posouzena jeho shoda
• musí být označen označením CE
• u OOPP kategorie III musí být za označením CE uvedeno identifikační číslo oznámeného subjektu provádějícího dohled
• musí být dohledatelný výrobce a případně dovozce
• musí být uveden typ, série, model nebo jiný identifikační údaj výrobku
• musí být vypracována technická dokumentace
• musí být vydáno EU prohlášení o shodě
• EU prohlášení o shodě musí být přiloženo k výrobku nebo musí být v návodu uvedena internetová adresa, na které je dostupné
• návod a bezpečnostní informace určené pro českého uživatele musí být poskytnuty v českém jazyce
• skladování a přeprava nesmějí ohrozit shodu výrobku
• distributor nesmí dodat na trh výrobek, o kterém ví nebo má důvod se domnívat, že nesplňuje stanovené požadavky